V minulém díle tohoto retro tématu jsme skončili u digi her ze série Table Top. Zmíněná série využívala zrcadla k převrácení obrazu hry, aby bylo docíleno většího jasu s energickou úsporou. Nintendo se snažilo převést tento koncept do kapesní podoby a tím vznikla série Panorama Screen. Japonská společnost si  hrála i s dalšími technologiemi zobrazování a to pomocí transparentního LCD a také přišla s digi hrami, které byly určeny pro dva hráče. Nicméně i když všechny technologie byly poměrně zajímavé, tak už se žádná z těchto sérií nechytla tak jako klasické digi hry, které jsme probrali v předchozích dílech. Ale všechno popořadě…

Série Panorama Screen
Jak už bylo výše zmíněno, Panorama Screen navazuje na hry ze série Table Top. Vzhledem k tomu, že původní série nebyla moc skladná a  Nintendo se přeci jen snažilo vyrobit všechny hry lehce přenositelné. Kvůli konstrukci se jim nepodařilo dosáhnout lepší skladnosti. Využili systém zobrazování přes zrcadla s barevným displejem a vše to zabalili do klasičtější ale stále poměrně zvláštní konstrukce. Těžko něco takového popisovat, pro lepší představu vše dokládá obrázek výše. Her v sérii Panorama screen bylo vyrobeno dohromady 6 druhů a vznikaly od roku 1983 do 1984. První hra z této série se dokonce objevila hned 14 dnů po uvedení poslední hry z Table Top série. Žádná z nich nebyla výrazně úspěšnější a tak se z každé hry vyrobilo 250 000 kusů. První hra vyšla 30.8.1983 s názvem Snoopy a nejde o nic jiného než o klon stejné hry, která vyšla v Table Top sérii. Charlie hraje pod stromem na klavír a vy ve Snoopyho kůži musíte ničit noty, aby neprobudily ptáky, kteří spí nad vámi. Další hra, která vyšla v ten samý den je Popeye. I když je název stejný jako u hry z předchozí série, nejde naštěstí jen o předělání té samé hry do jiného obalu, ale jde o úplně novou hru. V ní se chopíte Pepka Námořníka a snažíte se zachránit milovanou Olive Oilovou, kterou vězní Brutus. S ním bojujete na molu a snažíte se ho dotlačit do vody. Pokud spadne Brutus do vody 3x, vyhráváte a Olive je zachráněna. O měsíc a týden později se objevila na pultech obchodů další reinkarnace oblíbeného Donkey Kong Jr.. Bohužel nešlo o novou hru, ale pouze o kopii již dříve vydané v několika sériích. Opět tedy zachraňujete svého otce Donkey Konga, který je uvězněn v kleci. Musíte sebrat čtyři klíče, abyste ho mohli osvobodit. A po dalším měsíci a týdnu (10.11.1983) vyšla kompletně nová hra, která se zatím nikde neobjevila a to Mario’s Bombs Away. S ní se ujmete ovládání vojenské verze Maria, kde chytáte bomby, které musíte v průběhu hry zapálit a ještě strategicky umístit. Po položení pěti bomb zničíte nepřátele a můžete pokračovat znovu. Dne 28.2.1984 vyšla hra Mickey Mouse. Ani tady se nemusíte obávat, že by šlo o kopii již dříve zmíněné hry. V roli Mickey Mouse se pohybujete v cirkuse na míči a snažíte se chytit všechny padající předměty a vyhodit je zpět do vzduchu. Úkolem je všechny věci udržet ve vzduchu a nenechat žádnou spadnout. Po delší pauze vyšla další hra až 6.9.2014 a šlo o Donkey Kong Circus. Jak už ale název trochu napovídá, tak jde o ten samý princip hry jako u dříve zmíněného Mickey Mouse, jen s obměnou, že se opičák pohybuje na sudu a místo cirkusových předmětů chytá ananasy.

Série Super Screen
Táto série je v pořadí osmá a co se týče počtu vydaných her (a i prodaných kusů) je vůbec nejmenší ze všech. Vznikly v ní pouhé dva tituly. Ani jedna hra neměla výraznější „ksicht“ a spíše vypadají jako kdyby ani od Nintenda nebyly. Designově se jedná o podlouhlé digi hry s barevným displejem a stříbrným pouzdrem. Her Spitball Sparky vzniklo i několik kusů v bílých obalech, ale dodnes se neví kolik se jich vyrobilo. V tomto provedení je hra v dnešní době velikou raritou. Jak už jsem zmínil, tak hrám chyběl „ksicht“, většina předchozích (a i následujících) her má specifický design, používají známé postavy nebo pro jistotu obojí. U těchto her se bohužel nic takového nekonalo a i tak je možné, že vznikly hry pouze dvě, kdy se z každé vyrobilo 250 000 kusů. Jedno se ale této sérii musí nechat, asi i díky tomu, že nebyla klasicky „nintendovská“, tak celkově celá digi hra působila poměrně luxusně. První hrou z této série byla Spitball Sparky, která vyšla 7.2.1984. Jde v podstatě o další klon Breakoutu/Arcanoidu, takže vaším cílem je odrážet míček a ničit cihly, co máte nad sebou. Druhou hrou je CrabGrab, která vyšla o 14 dní později.  Na obrazovce vidíme 4 sloupy, do kterých se postupně řadí krabi a vy je musíte svojí postavičkou odtlačovat z obrazovky tak, aby nenaplnili celou řadu a nedotkli se vás.

Série Micro vs. System
Nebál bych se tuto sérii nazvat nejbizarnější. Nintendo s designem svých digi her experimentovalo hodně, ale tato série je pro mně nejzvláštnější, ale také asi nejzajímavější. Všechny předchozí hry jsou zábavné, ale bohužel hratelné jen pro jednoho hráče. Tato série je postavená hlavně na hře dvou hráčů. Samozřejmě pokud nemáte po ruce kamaráda, tak si můžete zahrát proti počítači. Design těchto digi her má oválný tvar, po rozevření obalu na vás vypadnou dva malé ovladače připojené kabelem ke hře. Stačí dát hru mezi sebe a kamaráda, rozebrat si ovladače a vesele začít hrát. Tato série taky nemá moc titulů. Vznikly pouze tři a všechny svým herním designem odpovídají hře dvou hráčů. První hra série Micro vs System byla uvedena do prodeje 31.7.1984 a z názvu Boxing (v USA hra vyšla pod názvem Punch-Out!!!), vám musí být jasné o co jde. Boxujete proti soupeři a snažíte se ho samozřejmě v souboji porazit. Zdraví každého boxera je symbolizováno pěti sloupečky na obrazovce, podobně jako u klasických bojovek. Pokud uberete soupeři všechny sloupečky, tak vyhráváte. Další hrou je Donkey Kong 3, který se objevil 20.8.1984. V této hře se Donkey Kong vloupal Stanleymu do skleníku a přivedl tam hmyz. Vy v roli jedné nebo druhé postavy, pomocí rozprašovače proti sobě posouváte hmyz do té doby, dokud někoho hmyz nekousne. Šlo o první hry s Donkey Kongem, kde se nevyskytoval Mario (Jumpman) a nešlo o plošinovku. A poslední hra v této sérii vyšla 13.11.1984 a jedná se o Donkey Kong Hockey. Zde není moc co vysvětlovat. Mario a Donkey Kong proti sobě hrají hokej (spíše proti sobě jen střílejí) a  cílem je porazit soupeře v počtu gólů.

Série Crystal Screen
No a máme tu poslední, desátou sérii. Tato série byla revoluční technologicky, protože jako první a vůbec jediná používala v displeji transparentní LCD. Pokud nevíte o co jde, tak tyto displeje jsou průhledné a tak např. při chůzi je vidět na zem, při hraní tedy nehrozí, že byste o něco zakopli. Ale ne, tento důvod opravdu hlavní nebyl, v balení kromě digi hry bylo několik obrázků, které můžete použít jako pozadí pro hru a pokud vás jedno pozadí omrzí, tak není problém ho vyměnit za jiné. Bohužel tyto displeje jsou hodně náchylné na poškození a tak se tato série moc neujala. Vznikly v ní pouze tři hry a bohužel a všechny se z důvodů málo vyrobených kusů dostaly na trh ještě jednou v sérii New Wide Screen v roce 1988. První hrou z této série je Super Mario Bros., který vyšel 25.6.1986. Na 3 řádcích se zobrazují plošiny po kterých musíte přeskakovat a někde jsou i různé překážky. Na konci každého levelu najdete princeznu Peach a pokračujete dále. Druhou hrou, která vyšla 4.7.1986, je Climber. Hra se zakládá na hře Ice Climber z NESu. Chopíte se kluka, který skáče po plošinách a snaží se dostat co nejvýše. Ve zdolání cíle se Vám snaží zabránit monstra. A třetí hrou, která se objevila 19.11.1986 je Ballon Fight. Hra se trochu odlišuje od svého nástupce, kterého jsme popsali již dříve. Po obrazovce se vznášejí nepřátelé na balonech a vy se je snažíte trefit, aby spadli do vody. Může se ale stát, že nepřítel spadne na plošinku, odkud chytí prázdný balon. V průběhu hry narůstá jak počet nepřátel, tak i počet záchranných plošin.

Průhlednost displeje u hry ze série Crystal Screen

Tímto jsme probrali všechny hry z digi her Game & Watch. Seriál ale nekončí, protože Nintendo ještě několikrát Game & Watch oživilo a nebylo to jen Nintendo. Vzhledem k tomu, že Game & Watch byly ve své době hodně úspěšné, tak se není čemu divit, že bylo i hodně napodobováno. A na to se podíváme příště.